Revize plynu a tlakových nádob očima experta
Příprava technického zázemí budov na topnou sezónu není jen otázkou komfortu, ale především právní odpovědnosti provozovatele. S účinností nařízení vlády č. 191/2022 Sb. došlo ke zpřesnění povinností, které musí majitelé firem a správci objektů splnit, aby se vyhnuli sankcím i rizikům při případných haváriích.
Jaké jsou nejčastější chyby v dokumentaci a proč nestačí jen "mít revizi v šuplíku"? Na klíčové body se podíváme s Ing. Jaromírem Špičákem, revizním technikem a soudním znalcem v oboru plynárenství.
Rozdíl mezi kontrolou a revizí: Kdy stačí co?
V praxi se často zaměňují pojmy kontrola a revize. Legislativa je však rozlišuje velmi přesně:
- Roční kontrola: Podle NV č. 191/2022 Sb. musí proběhnout 1× za rok. Zaměřuje se na ovladatelnost armatur a přístup k uzávěrům.
- Provozní revize: Provádí se v tříletých intervalech (dle ČSN 38 6405). Jde o hloubkovou prověrku těsnosti spojů a celkového stavu soustavy.
- Odborná prohlídka kotelny: U nízkotlakých kotelen je nutná minimálně jednou ročně, ideálně právě před zahájením sezóny.
"Provozovatelé často zapomínají, že roční kontrolu může v daném roce nahradit provozní revize, ale nikdy ne naopak," vysvětluje Ing. Jaromír Špičák. "Důležité je také hlídat specifika u sezónních provozů, kde by prohlídka měla proběhnout vždy před opětovným spuštěním systému."
Podceňované tlakové zkoušky a kotle vyšších tříd
Zatímco plynové rozvody jsou pod drobnohledem, tlaková zařízení (jako jsou vzdušníky, zásobníky LPG nebo expanzní nádoby) zůstávají v pozadí. Přitom tlakové a těsnostní zkoušky jsou kritické pro stabilitu celé otopné soustavy.
U modernějších soustav s kotli 4. a vyšší třídy je navíc nutné dbát na specifické požadavky výrobců a normy pro odvod spalin, které s bezpečným provozem plynového zařízení úzce souvisejí.
Místní provozní řád (MPŘ) jako právní ochrana
Místní provozní řád není jen administrativní zátěží. Je to dokument, který definuje, jak se má zařízení bezpečně obsluhovat. Pokud chybí nebo neodpovídá realitě, vystavuje se provozovatel obrovskému riziku v případě pojistné události.
"Z pohledu znalce se u nehod často setkávám s tím, že MPŘ byl pouze zkopírovaný vzor, který neodpovídal skutečnému zapojení v objektu," upozorňuje Špičák. "Pojišťovny se dnes při vyšetřování škod velmi detailně dotazují na soulad mezi MPŘ a skutečným stavem školení obsluhy."
Lidský faktor: Školení topičů a obsluhy
Povinnost přezkoušení obsluhy 1× za 3 roky bývá jedním z nejčastěji opomíjených bodů. I automatizované kotelny vyžadují dohled poučené osoby, která ví, jak reagovat při úniku plynu nebo náhlém poklesu tlaku.
- Přezkoušení: Musí být doložitelné zápisem o zkoušce.
- Obsah: Školení by se mělo zaměřit na praktické postupy v daném konkrétním provozu, nikoliv jen obecnou teorii.
Odborné shrnutí pro provozovatele:
Zajištění bezpečného provozu před zimou vyžaduje koordinaci revizí plynu, tlakových zkoušek a dokumentace. Ing. Jaromír Špičák k tomu dodává: "Cílem revize nemá být pouze získání revizní zprávy pro kontrolu z úřadu, ale eliminace rizik, která mohou v zimních měsících vést k odstávkám nebo ohrožení zdraví."